Mnoho let jsem bydlel v rodinných domech, které patřily mé rodině, a spoustu let jsem také prožil v pronajatém bytě v centru okresního města. Mám tedy poměrně řadu zkušeností a možnost srovnání obou typů bydlení. Každé z nich má svá plus i mínus, ale přece jen se přikláním k vlastnictví rodinného domu typu bungalovu do L https://www.enerdomy.cz/magazin/vyhody-a-nevyhody-bungalovu-do-l.

Jednou nohou na ulici. Jestliže bych měl schůdnou možnost financovat koupi rodinného domu, raději bych investoval do vlastní nemovitosti, nežli bydlel v nájmu. Za prvé platíte někomu cizímu do jeho vlastní kapsy poměrně vysokou částku, za druhé si nemůžete svévolně dovolit provádět jakékoli stavební úpravy v interiéru či v exteriéru a za třetí tu nemáte žádnou stoprocentní jistotu, že vám majitel nemovitosti nevypoví nájemní smlouvu. Ano, musí dodržet tříměsíční výpovědní lhůtu, ale v podstatě vás donutí změnit působiště. A teď si představte, že máte v místě bydliště dobré zaměstnání, děti tu chodí do výborné školy a během těch tří měsíců se vám nepodaří sehnat solidní nájem v blízkosti stávajícího bydlení, takže se nakonec musíte vystěhovat na druhý konec města nebo do úplně jiného města. Buď budete dojíždět do stávajícího zaměstnání (a děti do školy) třeba půl druhé hodiny, anebo si musíte najít jinou práci a děti zas budou muset navštěvovat jinou školu, což může být stresující záležitost. A co když se tyto trable v novém nájmu budou opakovat například do dvou let? Anebo si to zopakujete ještě ve třetím nájmu? Já kupříkladu obdržel výpověď z bytu v době, kdy jsem byl vážně nemocen, a to rozhodně nebylo nic příjemného.

Zadní kolečka. Dokud je člověk mlád a relativně zdráv, tak nemusí časté stěhování představovat zásadní problém, ale v pokročilém věku to může značně ovlivnit lidské zdraví. Dokážete si představit, že musíte měnit své bydliště v důchodovém věku třeba třikrát v průběhu dvou let? Já tedy ne.

Mnoho let jsem bydlel v rodinných domech, které patřily mé rodině, a spoustu let jsem také prožil v pronajatém bytě v centru okresního města. Mám tedy poměrně řadu zkušeností a možnost srovnání obou typů bydlení. Každé z nich má svá plus i mínus, ale přece jen se přikláním k vlastnictví rodinného domu typu bungalovu do L https://www.enerdomy.cz/magazin/vyhody-a-nevyhody-bungalovu-do-l.

Jednou nohou na ulici. Jestliže bych měl schůdnou možnost financovat koupi rodinného domu, raději bych investoval do vlastní nemovitosti, nežli bydlel v nájmu. Za prvé platíte někomu cizímu do jeho vlastní kapsy poměrně vysokou částku, za druhé si nemůžete svévolně dovolit provádět jakékoli stavební úpravy v interiéru či v exteriéru a za třetí tu nemáte žádnou stoprocentní jistotu, že vám majitel nemovitosti nevypoví nájemní smlouvu. Ano, musí dodržet tříměsíční výpovědní lhůtu, ale v podstatě vás donutí změnit působiště. A teď si představte, že máte v místě bydliště dobré zaměstnání, děti tu chodí do výborné školy a během těch tří měsíců se vám nepodaří sehnat solidní nájem v blízkosti stávajícího bydlení, takže se nakonec musíte vystěhovat na druhý konec města nebo do úplně jiného města. Buď budete dojíždět do stávajícího zaměstnání (a děti do školy) třeba půl druhé hodiny, anebo si musíte najít jinou práci a děti zas budou muset navštěvovat jinou školu, což může být stresující záležitost. A co když se tyto trable v novém nájmu budou opakovat například do dvou let? Anebo si to zopakujete ještě ve třetím nájmu? Já kupříkladu obdržel výpověď z bytu v době, kdy jsem byl vážně nemocen, a to rozhodně nebylo nic příjemného.

Zadní kolečka. Dokud je člověk mlád a relativně zdráv, tak nemusí časté stěhování představovat zásadní problém, ale v pokročilém věku to může značně ovlivnit lidské zdraví. Dokážete si představit, že musíte měnit své bydliště v důchodovém věku třeba třikrát v průběhu dvou let? Já tedy ne.