Cestování všeobecně

Nu a po balení se vyráží. Pokud jedou autem, není to nic moc zábava. Věci se nahází do kufru, něco se připevní na střechu a zbytek si každý vezme na klín. A pokud se nepokazí auto samotné, tak se s komfortem, ale také s nudou dopraví celá famílie na místo činu.  

Kdežto pokud se k cestování použije veřejný dopravní síť je to legrace, zábava a také dobrodružství. Navíc to do hloubky prozkoumá charaktery všech zúčastněných a ostatní zjistí, jako má kdo slovní zásobu. Neváhejte ani vy, nechte automobil automobilem a vyrazte na cestu veřejnou dopravou. I s těmi zavazadly. A ještě nějaké přiberte.  

Jízdenky si kupte dopředu přes internet, dostanete k nim totiž zadarmo místenky. On sice asi zrovna ten vůz, ve kterém místa máte zařazen nebude, nebo budou místa obsazena jinými pasažéry se stejnými místenkami, ale to vám nemůže vadit. Hlavní je to, že se vezete a pomaličku spějete k přestupnímu uzlu. Pomaličku proto, že jsou na trati výluky, nebo se pan strojvůdce jen špatně vyspal.  

Takže do přestupního místa dorážíte s dvouhodinovým zpožděním, ale nevadí to, protože další spoj vám jede již za pět hodin. Akorát jízdenku můžete zahodit i s místenkou, protože ta se váže na spoj a ten jste zmeškali. Teprve až doma zjistíte, že jste si měli nechat zpoždění potvrdit a jízdenka by vám platila na onen následující vlak. Chachacha.  

Kde byste v tom zmatku sháněli průvodčího? A tam, kde jste koupili nové jízdenky by vám potvrzení a si nedali, protože ono o tom „neví“.  

Tak ještě jeden přestup a jste na místě. Vidíte. Za dva či za tři dny jste urazili vzdálenost více než tři sta kilometrů. Užili jste si při tom zábavu, ale to nikomu na dráze nevykládejte, nebo vám to započtou k příští jízdence. Pokud tedy u nich ještě někdy nějakou koupíte. Jenže to asi už ne, už jste poučeni a příště půjdete raději pěšky. Možná to bude rychlejší.